Datace: Kolem roku 1965.
Popis: Rukopis, 9 stran. Text reaguje na stať Ladislava Smoljaka Televize a umění (ze sborníku Čtyřikrát o televizi, Československý spisovatel, 1961, s. 99–134). Pilař se zamýšlí nad aktuální situací v tvorbě animovaných filmů pro televizní obrazovky, vyžaduje účast výtvarníka na přípravě scénáře a proti pevné obrysové kresbě prosazuje papírkovou (ploškovou) loutku.
Přepis rukopisu:
Smoljak ve své studii věští budoucnost loutce a kresbě na TV obrazovce. Já bych si troufl [tuto] vidinu jenom poněkud poopravit. Ano, loutka a kresba svým rozměrem se nejlépe vejde do formátu obrazovky, ale loutka a kresba televizní. Mnohokrát jsme byli zklamáni loutkovým nebo kresleným filmem (měli jsme možnost jich vidět mnoho v nedělním ranním vysílání pro děti), protože film na obrazovce nevyšel. Nejvíc vadila ztráta barvy – film se utopil v nepřehledné šedi – a potom proporce v poměru k obrazovce. Na obrazovce se pohybuje bod, zatímco na plátně v kině to byla docela malá, ale přece jasná k rozeznání figurka. To jsou první dva důvody, které vedou k televizní specializaci tohoto druhu filmu. Dalším důvodem je stránka výrobní a ekonomická.
Související díla: